neděle 16. prosinec 2018 13:25
Registrace    

Živnostník roku Plzeňského kraje provozuje „továrnu na sny“

Truhlář Jiří Procháska není jen úspěšný živnostník, od září je rovněž držitelem titulu Česká spořitelna Živnostník roku 2017 Plzeňského kraje. Porotu zaujal svojí 26 let trvající historií, během níž svoji firmu U Pilouse, zaměstnávající 30 lidí, provozuje stále na základě živnostenského listu. Rizika s tím spojená samozřejmě vnímá, ale jak sám říká, eliminuje je tím, že se vyhýbá velkým rizikovým zakázkám, které by mu mohly „zlomit vaz“. Zajímavý je ale celý podnikatelský příběh Jiřího Prochásky, který se na vlastní nohy postavil již ve svých 21 letech.

Jak to všechno začalo?

Po vyučení truhlářem nastoupil na jaře roku 1989 na vojenskou základní službu. Koncem roku ale vypukla „sametová revoluce“, díky níž byla vojna zkrácena o čtyři měsíce. Domů se tak vrátil již na konci roku 1990. Nastoupil do původního zaměstnání, jenže situace v podniku se nevyvíjela příliš dobře, tak se s kamarádem rozhodli rozjet vlastní byznys. Naštěstí technické zázemí pro své podnikání měl díky prozřetelnosti svého otce již několik let připravené, tak­že firma U Pilouse mohla začít okamžitě fungovat. Z vojny si navíc do začátku přinesl cenné zkušenosti.

„Když jsem nastoupil do učení, přišel za mnou táta s nápadem, že postavíme dílnu, abych měl možnost si po práci něco přivydělat. Díky tomu jsme po revoluci s mým kamarádem měli kde začít,“ vzpomíná na dobu před třiceti lety plzeňský živnostník roku a pokračuje: „Štěstí jsem měl i v tom, že jsem z truhlařiny nevypadl ani na vojně. Byl jsem tak trochu protekční dítě a sloužil jsem v Plzni, kde jsem byl převelen jako truhlář na vojenskou správu budov. To pro mě byla velká škola, protože jsem si se vším musel poradit sám. Dělal jsem všechno možné od údržby až po nový nábytek snad pro všechny šarže v kasárnách včetně velitele útvaru. Další štěstí jsem měl v tom, že tamní truhlárna byla v dezolátním stavu, tak jsem se s velením domluvil, že na zakázkách budu pracovat doma v Plzni – Bukovci ve své dílně. Odveleli mě na práce mimo útvar a já jsem do kasáren de facto dojížděl jen na noc.“

Včasný rozchod

Ve své původní dvojčlenné sestavě ale fungovali jen jeden rok. A to byl možná další důležitý zlom na cestě k úspěšnému rozvoji firmy. „Asi po roce odešel kamarád za prací do Německa, takže jsem ve firmě zůstal sám. Hned nato jsem ale přijal prvního zaměstnance a firma začala pomalu růst. První zakázky byly velice pestré. Od psí boudy jsme se pomalu posunuli přes běžné truhlářské prvky až ke kompletnímu vybavení penzionů. Naším hlavním cílem bylo dodávat kvalitní nábytek a předvést poctivé truhlářské řemeslo,“ doplňuje Jiří Procháska a přiznává, že pozdější rozchod se společníkem by pro rozjetou firmu mohl být komplikací.

Práce přibývalo a v jeho malé dílně o rozměru 6x6 m začalo být těsno. V roce 1993 si proto pronajali větší truhlářskou dílnu v nedaleké Dýšině, kterou však museli zrekonstruovat. S příchodem dalších zaměstnanců se kolektiv rozrostl na 7 pracovníků. Mohli si tak dovolit přijímat i větší zakázky, např. vybavení poboček České pošty v západních Čechách nebo náročnější zakázky pro soukromé investory.

Moderní areál bez dotací

S přibývající prací a s nárůstem zaměstnanců ale přestávaly vyhovovat i prona­jaté prostory. Proto se Jiří Procháska rozhodl vybudovat novou vlastní provozovnu a v roce 1996 zakoupil v Dýšině nevyužitý objekt bývalé drůbežárny. Její rekonstrukce trvala čtyři roky a s novým miléniem firma v roce 2000 odstartovala svoji novou éru ve vlastních prostorách. Areál se postupně rozrostl o nové haly a samozřejmě o nové moderní technologie, které Jiří Procháska pro současnou výrobu považuje za nezbytné. Jen v posledních čtyřech letech obnovili a rozšířili svůj technologický park o šest nových strojů (nářezové centrum, olepovací linku, 5osé CNC obráběcí centrum, vertikální CNC vrtací centrum, CNC vrtací a kolíkovací stroj, širokopásovou brusku) a výrobně-konstrukční software. To vše bez dotací z evropských fondů. „Dotace jsou časovaná bomba. Defor­mují konkurenční prostředí a já to nechci podporovat. A nechci podporovat ani ty, kteří se na tom přiživují. Raději si na novou technologii vydělám nebo si vezmu leasing a pořídím si jen to, co opravdu potřebuji, na co mám nebo co jsem schopen splácet. Nechci být na nikom závislý a nechci být svázaný nějakými omezujícími podmínkami, které jsou s dotacemi spojené,“ vysvětluje J. Procháska.

Poučen z krize – o osm let dříve

Většími či menšími krizemi ve svém podnikání si u nás prošli snad všichni výrobci. Asi nejtěžší byla ta, co přišla po roce 2008. Pro firmu Jiřího Prochásky ale nejkritičtějším obdobím byl rok 2000. Paradoxně právě ten, ve kterém zahájili novou etapu podnikání. „Od našeho tehdejšího odběratele jsme dostali informaci, že budeme mít spoustu práce pro Českou poštu, pro kterou jsme již nějaký čas dělali. Abychom to kapacitně zvládli, spěchali jsme s dokončením nové provozovny a já jsem do toho investoval všechny peníze, které jsem měl. Udělal jsem tento riskantní krok navzdory svým zásadám, že firma se musí rozvíjet postupně a rozumně, přičemž stále musí stát na nějakých pevných základech. A tento krok se mi vymstil. Právě v tom roce totiž vláda neschválila státní rozpočet, takže byly zmraženy všechny státní investice a my jsme najednou neměli práci. Naštěstí s pomocí různých půjček se nám to podařilo ustát. Ale nebylo to lehké a pro mě to byla velká zkušenost,“ říká Jiří Procháska, jehož další zásadou je vyhýbat se rizikovým zakázkám. „Já nikdy nepůjdu do žádné velké rizikové zakázky, která by mi mohla zlomit vaz, např. pro různé developerské společnosti apod. My se naopak od počátku prezentujeme jako firma, která nedělá nábytkářskou konfekci, ale snažíme se zákazníkům nabídnout to nejlepší. Stavíme na tradičních postupech, na vysoké kvalitě a na individuálním přístupu ke každému klientovi. Prostě na vysoké přidané hodnotě. A zatím se nám to daří. V poslední době zaznamenáváme nárůst hlavně v zakázkách pro koncové zákazníky ve střední a vyšší cenové kategorii. Jedná se především o lakovaný nábytek. Zákazník je ochoten akceptovat vyšší cenu když ví, že za ni dostanou očekávanou kvalitu. A spokojený zákazník je základ pro úspěšné podnikání. Získat nové zákazníky na doporučení je pro nás největší odměnou,“ uzavírá náš rozhovor Živnostník roku 2017 Plzeňského kraje a majitel firmy U Pilouse, která nese podtitul …továrna na vaše sny.

Autor: Radomír Čapka
Kontakt: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: autor a archiv výrobce

Odborný časopis na podporu dřevařské a nábytkářské výroby.

Zásady zpracování osobních údajů

Newsletter

Přihlaste se pro příjem newsletteru. Nezmeškáte tak žádné aktuální novinky.

Rozesíláme pouze důležité informace. Nespamujeme!